Finanční gramotnost v České republice se poslední roky mírně zvyšuje, stále však při každodenní práci s klienty občas narazíme na opakující se domněnky, které je mohou stát i několik tisíc až milionů korun. Vybrala jsem pro vás ty nejčastější a nejvíce nákladné.
1. Pojištění odpovědnosti je zbytečné
Mýtus: „Pojistka na blbost je zbytečné pojištění.“
Jak je to doopravdy: Za mě je to jeden z nejdůležitějších typů pojištění, přitom ani tolik nezatíží rodinný rozpočet. Toto pojištění se vztahuje na všechny osoby v domácnosti a většinou i na domácí mazlíčky. Uvedu vám příklad, proč se toto pojištění může hodit každému z nás.
Jeden klient se jel o víkendu projet na kole, přičemž na silnici uviděl spadlou větev. Nedal autu jedoucímu za ním vědět, že mění směr jízdy, a větev objel. Řidič auta se vyděsil, strhnul řízení a narazil do sloupu veřejného osvětlení, které částečně spadlo na vedlejší fabriku. Klient tak musel hradit nejen škodu na vozidle, veřejném osvětlení a fabrice, ale i na zdraví řidiče a ušlý zisk jeho i firmy. A na kolik se tato škoda vyšplhala? Na neuvěřitelných 18.000.000 Kč, které byly kryty z pojištění odpovědnosti. A co by klient dělal, kdyby tuto odpovědnost neměl nebo ji měl nastavenou na pouhý 1 mil. Kč jako většina českých domácností? Ano, bylo by to pro něj likvidační a s dalšími finančními cíli by se musel v ten moment rozloučit.
Pojištění občanské odpovědnosti přitom stojí okolo 2.000 Kč ročně na limit 50.000.000 Kč, což je 167 Kč měsíčně. Tolik většinou lidé platí za předplatné, jako je Netflix, Spotify apod.
2. Pojistky není potřeba aktualizovat
Mýtus: „Nemovitost jsme pojistili, když jsme ji kupovali. Nemusíme tedy toto pojištění řešit.“
Jak je to doopravdy: Opak je bohužel pravdou. Za posledních 10 let se hodnota nemovitostí v ČR zdvojnásobila, a pokud se nemovitostní pojistka neaktualizuje, vystavujete se riziku tzv. podpojištění. Co znamená ono podpojištění? Jestliže jste např. před 10 lety kupovali dům za 2.500.000 Kč a nyní má hodnotu 5.000.000 Kč, v případě totální škody, např. požáru, by vám pojišťovna nevyplatila ani 2.500.000 Kč, na které máte nastavenou původní smlouvu, ale částku by krátila o 50 %, tedy o tolik, o kolik máte nemovitost podpojištěnou. A řekněte sami – kolik bychom toho v dnešní době za 1.250.000 Kč postavili?
Mýtus: „Životko jsem sjednával/a před 4 lety, mám ho dobře nastavené.“
Jak je to doopravdy: Každý finanční produkt, a tedy i životní pojištění by se mělo servisovat stejně jako třeba automobil. Životní pojistka by měla odrážet aktuální životní situaci klienta a dorovnávat mu měsíční cashflow. Životní pojistku bychom si tedy měli upravit, pokud splácíme nový úvěr, narodí se nám dítě, byli jsme povýšeni v práci, změnili jsme zaměstnání, splatili jsme úvěr apod.
3. Bance zaplatím všechny úroky
Mýtus: „Bance zaplatím všechny úroky, i když hypotéku předčasně splatím.“
Jak je to doopravdy: Poměrně dost lidí se hypotéky bojí, protože si myslí, že budou muset zaplatit bance jednou tolik, co si půjčí, a to i přesto, že hypotéku splatí dříve. I když je v úvěrové smlouvě uvedena částka, kterou máte bance celkem zaplatit, celou částku při mimořádném splacení bance splatit nemusíte, pouze aktuální dlužnou částku. Úrok je rozpočítaný v měsíční splátce, a proto pokud např. hypotéku splatíte po 15–20 letech, úroky do konce splatnosti neplatíte.
Příklad: Pokud si od banky půjčíte 3.000.000 Kč na 30 let s úrokem 4 % p.a., vychází splátka na 14.322 Kč měsíčně, ve které je započten úrok a úmor. Celková splatná částka vychází na 5.155.920 Kč, a to za předpokladu, že zůstanete u banky celých 30 let a nezmění se úroková sazba. Pokud byste se však rozhodli po 15 letech hypotéku splatit, bude dlužná částka 1.936.221 Kč. Celkově jste za těch 15 let zaplatili 2.577.960 Kč, z čehož byl úrok 641.739 Kč, a tedy druhou část této celkové částky hradit nemusíte. Klientům však individuálně posuzujeme, zda se jim v daný moment vyplatí výhodnou hypotéku se sazbou např. 2 % p.a. splatit, nebo ponechat a pracovat s volnými prostředky jiným způsobem.
4. Investování je pouze pro bohaté
Mýtus: „Nejsem bohatý, abych mohl investovat.“
Jak je to doopravdy: Právě proto, abyste byli bohatí, byste měli investovat. Investování do ETF a otevřených podílových fondů je možné od 500 Kč měsíčně, tedy je vhodné i pro domácnosti s napjatým rozpočtem. Investování je dobrovolná aktivita, proto pokud by se např. stalo, že nebudete schopni jeden či dva měsíce investovat, prostředky na investičním účtě a jejich výnosy se vám dále úročí. Volba investičních instrumentů musí být v souladu s vašimi zkušenostmi a očekáváními od dané investice, což je možno zjistit v investičním dotazníku.
5. Odkládat si 300 Kč na penzi stačí
Mýtus: „Penzi řešit nemusíme, odkládám si 300 Kč na penzijko.“
Jak je to doopravdy: V České republice si odkládá na penzi celkem 4,5 mil. lidí, a to s průměrnou měsíční úložkou 758 Kč. Více než na měsíční úložku bychom se ale měli zaměřit na to, jaký cíl máme v důchodu. Pokud nám tedy stačí mít na důchod připravenou rezervu okolo 300.000 Kč a vyžít z ní dalších 10–20 let, pak je to v pořádku. Realita je však taková, že nám takováto rezerva nebude pravděpodobně stačit ani na 1 rok, přestože v důchodovém věku budeme mít již hypotéku splacenou a děti z domu. Naše klienty vedeme k tomu, aby měli v kapitálovém majetku na důchod připraveno okolo 10.000.000 Kč, což znamená odkládat si měsíční úložku okolo 10.000 Kč na dobu 30 let, aby poté měli rentu okolo 50.000 Kč měsíčně po dobu cca 16–20 let.
Zopakujme si jednoduchou pomůcku, kde 1.000 Kč investovaný měsíčně po dobu 30 let = 1.000.000 Kč majetku a ten nám generuje 5.000 Kč měsíčně rentu po dobu cca 20 let. Nový typ penzijního spoření, tedy doplňkové penzijní spoření, může pomoci v tomto cíli, jelikož za každých investovaných 1.000 Kč dostaneme od státu 250 Kč měsíčně. Vzhledem k daňovým úsporám však doporučujeme na DPS odkládat max. 3.000 Kč měsíčně.
6. Pojistky se zakládají proto, abychom z pojišťovny dostali co nejvíce peněz
Mýtus: „Když pojišťovně platím, chci peníze zpátky.“
Jak je to doopravdy: Správná pojistka by měla krýt zejména velká rizika, jako je invalidita, smrt, dlouhodobá pracovní neschopenka apod., tedy události, které by významně ovlivnily každodenní fungování dané domácnosti. Klienti si však často pojistky zakládají proto, aby – když si třeba ukopnou malíček – pojišťovna plnila a vyplatila jim prostředky zpět. Z toho důvodu platí poměrně drahé pojistky, které ale v reálu nemají nastavené správně. Nejdůležitějším rizikem, které by v žádné pojistce nemělo chybět, je právě pojištění invalidity 2. a 3., potažmo 4. stupně, a to na milionové částky dle vašeho cashflow.
7. Spoléhání se na stát
Mýtus: „Stát se o mě postará.“
Jak je to doopravdy: Učíme naše klienty být soběstační a nezávislí – a to nejen na prostředcích od rodiny, ale i na prostředcích od státu. Od roku 1993 se v ČR zvýšilo zastoupení seniorů, a naopak podíl osob v produktivním věku od roku 2007 klesá, což bude mít vliv na důchodový systém v ČR. Ten funguje na principu průběžného systému, ve kterém penzisté dostávají důchod od státu na základě zaplacených sociálních dávek od pracujících občanů.
Demografické složení České republiky možná znáte: Nejpočetnější skupina obyvatel je dle Českého statistického úřadu narozena v období od 1971–1991, tedy aktuálně ve věku 30–50 let, a naopak nejméně početná je narozena v období mezi 1997–2017, tedy aktuálně ve věku 5–25 let. Jakmile půjde nejsilnější věková skupina do důchodu, nebude výše vyplacených sociálních dávek stačit na pokrytí všech starobních důchodů. O to větší důvod začít řešit svou rentu a se státním důchodem možná raději vůbec nepočítat.
TIP:
Na jakou výši starobního důchodu máte nárok konkrétně vy?
To můžete jednoduše zjistit přes bankovní identitu nebo datovou schránku na stránkách https://eportal.cssz.cz/.
Pokud potřebujete poradit, jak na to, oslovte svého poradce z Explicitu a přizpůsobte dle toho svůj finanční plán.
Ing. Lenka Kápičková, PFP
Rodinná finanční poradkyně
lenka.kapickova@explicitinvest.cz
tel. 730 820 075