Finanční gramotnost je spojení, které začínáme slýchat stále častěji. Mluví se o ní v televizi, v rozhlase nebo o ní čteme v novinách. V dnešním ekonomickém světě nabývá na významu. A role rodiče je ve vědomém předávání informací o finančních záležitostech velmi důležitá. Abychom mohli předávat informace o financích dětem, je důležité začít u sebe. Děti se učí nápodobou, vnímají a vidí, jak nakládáme s penězi a jak s nimi hospodaříme.
Tři pilíře finanční gramotnosti
A co vlastně finanční gramotnost je? Jedná se o soubor znalostí a dovedností, které je potřeba mít, abychom se ve finančním světě neztratili a nedostali se do finančních problémů. Na finanční gramotnost se můžeme také podívat jako na systém tří pilířů, které je potřeba znát a ovládat.
A jaké jsou to pilíře?
- Umění nakládat s penězi – umět si vytvářet rezervy
- Umění předcházet dluhům
- Naučit se vnímat hodnotu peněz
Dovednost, která se dá naučit
Co by si samotná rodina měla dát do pořádku, aby rodiče mohli s dětmi mluvit o financích? Rodiče musí mít sami základy finanční gramotnosti, mít svoje finance v pořádku. Často se o finanční gramotnost začnou rodiče zajímat, až když si uvědomí, že nemají správné finanční návyky ze své původní rodiny. Na finanční gramotnosti je hezké a zajímavé to, že se jedná o dovednost. Tak jako se naučíme lyžovat, řídit auto, tak se můžeme naučit, jak nakládat s penězi a jak si vytvářet rezervy.
Základ je mít své výdaje pod kontrolou
Každá rodina by měla mít přehled o svých financích, udělat si zejména analýzu nákladů a výdajů a plánovat je. Velmi málo rodin si vede své finanční rozpočty. Přitom v dnešním podnikatelském světě je zcela běžné, že firmy si dělají rozpočty, aby efektivně řídily své finance a mohly růst.
Rodič nemůže vést dítě k finanční gramotnosti, když nemá sám v pořádku své peníze, nemá svůj finanční plán, své finanční cíle a žije třeba i na dluh.
Jak a kdy začít s dětmi mluvit o penězích?
S dětmi bychom se měli začít bavit o financích v okamžiku, když se začnou o peníze samy zajímat. A to je dříve než na základní škole. Bývá to většinou už kolem třetího roku života dětí, kdy třeba objeví kasičku. Dokážou se na velmi dlouho zabavit vhazováním peněz dovnitř. Nebo berou z kabelky peněženku a prohlížejí si ji. Děti vidí, že peníze jsou důležité, protože se rodiče doma o financích baví, řeší je a někde se o penězích i hádají.
V ten okamžik je nutné se začít o penězích s dětmi bavit. Navíc žijeme ve virtuálním světě financí, téměř vše platíme přes internetové bankovnictví nebo platebními kartami. Děti nevidí, že nám chodí složenky, které potom platíme. Vidí třeba jen, že nám kurýr přiveze nákup, který jsme den před tím někdy večer zaplatili. Když už mají představu, že za zboží a služby platíme, tak velmi často na dotaz, jak rodiče získávají peníze, odpoví, že si je vyberou z bankomatu.
Ukažte jim, za co všechno se platí
Finanční návyky dětí se formují již v předškolním věku. Proto mluvme s dětmi o tom, jak se vydělávají peníze, proč rodiče chodí do práce, že platíme nejen za zboží, ale i za služby. I když máme pocit, že nerozumí tomu, co jim říkáme, děti tyto informace nasávají.
Se staršími dětmi si sedněte k počítači a společně zaplaťte faktury, bavte se o rozpočtech. I děti si v rámci kapesného mohou dělat a sledovat své rozpočty.
„Peníze nejsou a neměly by být „tabu“, o kterém se doma nemluví.“
Co naopak nedělat a neříkat?
Jak jsem zmínila, peníze by neměly být tabu, ale zároveň existují věty, které bychom neměli dětem říkat. Myslím, že aspoň jednou každý v životě slyšel některou z mnoha vět:
- peníze kazí charakter,
- peníze jsou špinavé,
- on ty peníze někde ukradl, nevydělal si na to,
- na chleba se těžko vydělává,
- bez práce nejsou koláče atd.
Tyto věty mohou způsobit, že dítě získá k penězům negativní postoj. Postupně tak např. může získat pocit, že mít peníze je něco náročného, že vydělat peníze je velmi těžké. My v dětech ale naopak potřebujeme budovat kreativitu, pomáhat jim vymýšlet, jak peníze získávat. Časem nastane u dítěte doba, kdy mu peníze, které má, stačit nebudou, bude chtít získat další. Toto je skvělý okamžik, kdy můžeme pomoci dětem hledat cesty, jak získat kromě kapesného další zdroje peněz.
Naučit děti získávat peníze je důležité
Velmi dobře např. funguje, když se s dětmi domluvíte, ať vytřídí staré hračky, hry a knihy, a peníze, které získají za prodej těchto věcí, si potom mohou nechat. Pokud rodiče podnikají, mohou jim děti při podnikání pomáhat. Velmi často děti umí vyrábět různé věci (náramky, svíčky) a mohou je prodávat na trzích nebo na internetových platformách (např. Fler). Velmi zdatní studenti mohou doučovat atd.
Je třeba děti podporovat, aby se učily vymyslet, jak získávat peníze. Pak je velká pravděpodobnost, že až je v dospělosti budou potřebovat, začnou hledat cesty, jak si peníze vydělat, a nepůjdou si je půjčit do banky. Role rodičů je v tomto velmi důležitá. Tohle se na školách neučí a jsme to my rodiče, kteří u dětí formují vztah k penězům a finanční návyky.
I tady vsaďte na známou věc, že nejlepší je škola hrou
Děti si velmi rády hrají, můžeme tak k učení finanční gramotnosti využít i hry. Velmi zajímavá je hra Cashflow pro děti od Roberta Kiyosakiho, která je bohužel nyní velmi špatně k sehnání (většinou jen na bazaru). Cílem hry je naučit se řešit finanční problémy, vyhnout se dluhové pasti a dosáhnout finanční nezávislosti. Je to jedna z nejlepších her, která ukáže dětem a dospívajícím finanční svět a jeho fungování.
Pro děti od 4 let se hodí hra Obchod. V rámci ní se děti učí, jak funguje domácnost, jak je důležité se umět správně rozhodovat a dobře hospodařit s penězi.
Pro starší děti jsou velmi dobrou hrou Dostihy a sázky. Tato hra dobře vysvětluje principy investování. Přináší dětem první seznámení s tím, že když něco vlastním, mohu tak něco vydělávat a přinese mi to výnos.
Povinná součást vzdělávání, ale pojetí se liší
Ve školkách se finanční gramotnost neučí, což je podle mého názoru škoda, protože finanční návyky dětí, jak jsem se již zmiňovala, se tvoří právě v tomto období. Výuka finanční gramotnosti je od roku 2013 povinnou součástí vzdělávání na základních školách. Ale každá škola zatím může k finanční gramotnosti přistoupit podle svého uvážení.
Některé základní školy začleňují výuku finanční gramotnosti do „tradičních“ předmětů, jako je matematika, občanská výchova nebo rodinná výchova. Děti stanovují v rámci této výuky rozpočty, nákupní seznamy, učí se počítat úroky, seznámí se s inflací. Jedná se o určitý souhrn znalostí a dovedností, neučí se však nic o celkovém přístupu – mít dlouhodobý finanční plán, naplánovat si finanční život. Skvělým nástrojem, jak pochopit finanční svět, je zahrát si hru Finanční svoboda. Je vhodná už pro středoškoláky, protože si za jeden večer mohou prožít 30 let života a získají 30 let finančních zkušeností. Poradci v Explicit Invest mají licenci na pořádání hry Finanční svoboda pro klienty.
Kdy má smysl chystat dítěti peníze do startu?
Pokud mám jako rodič stanovený svůj finanční plán, který plním, mohu hned po narození dítěte tento finanční plán aktualizovat. Důležité je si naplánovat nejen narození dítěte, ale i jeho finanční budoucnost v dlouhodobé rovině až do jeho dospělosti.
Pokud chcete, začněte investovat dítěti hned od narození. Díky kouzlu složeného úročení, dlouhodobému horizontu a pravidelnému investování nám stačí jen malá částka. Ta postupně roste a můžeme tak dítěti nachystat velmi zajímavou částku, která mu pomůže při jeho vstupu do dospělosti.
Finanční návyky se utvářejí brzy
Finanční gramotnost u dětí nabývá na důležitosti již v předškolním věku.
Děti se totiž začnou o peníze zajímat velmi brzy (již kolem 3. roku). Jedním z důvodů je, že i my jako rodiče přikládáme penězům důležitost. Budujeme tak u dětí základy finančních dovedností a návyků, protože děti se učí nápodobou. Vnímají a vidí, jak nakládáme s penězi, jak s nimi hospodaříme. Děti mívají většinu finančních návyků vytvořenou už v 7 letech.
Kolik dnes stojí „mít“ dítě?
Nezapomeňte děti včas zahrnout do svých dlouhodobých finančních plánů.
Náklady na výchovu a výživu dítěte do jeho 18 let se v současnosti odhadují zhruba na 1,8 mil. Kč. Výše těchto nákladů je v každé rodině individuální podle životní úrovně. Velkou měrou pak náklady na dítě ovlivňují jeho koníčky nebo to, zda dítě chodí do státních nebo soukromých škol.
Náklady v závislosti na věku dítěte jsou:
- do 3 let – cca 47 tis. Kč ročně
- 3–5 let – cca 80 tis. Kč ročně
- 6–10 let – cca 86 tis. Kč ročně
- 10–15 let – cca 151 tis. Kč ročně
- 15–26 let – cca 200 tis. Kč ročně
Řadu rodičů tyto náklady odradí od toho, aby měli další dítě, případně narození dítěte odkládají. Další rodiče jsou pak výší těchto nákladů zaskočeni. Proto je vhodné dát si do svého finančního plánu cíl – příprava na mateřskou dovolenou. Ženy se na ni tak mohou připravit, nezažijí propad příjmů a mohou pak být v klidu, navíc jim to dává svobodu v rozhodování.
Všechno začíná a končí u rodičů
Finance jsou svoboda, dávají nám možnost se rozhodnout, co chceme pro své děti. Ale my sami rodiče musíme mít svůj finanční plán, své výdaje a peníze v pořádku. Pak můžeme své děti vést k finanční gramotnosti.
