Češi jsou velmi konzervativní v přístupu ke zhodnocování svých úspor – to je ostatně všeobecně známo. Jak tedy rozkládají české domácnosti své úspory?
Čerpáme z průzkumu neziskového vzdělávacího projektu Den finanční gramotnosti, který před sedmi lety založila česká finančně poradenská společnost Partners.
A jaké možnosti zhodnocení svých úspor připadají tedy Čechům výhodné? Za nejvýnosnější považují dle průzkumu investice do nemovitostí – v jejich výnosnost věří přibližně polovina dotázaných. Investicím do zlata nebo drahých kamenů věří zhruba 40 % z nás a čtvrtina pak investicím do podílových fondů.
Naopak firemní dluhopisy a investice do akcií lidé vnímají jako více rizikové a obrátili by se spíše na odborníka. Velmi populární jsou dnes zejména jednotlivé firemní dluhopisy. Investoři by však při zvažování jejich nákupu měli být velmi obezřetní a nechat si strategie vysvětlit někým, kdo se investicemi hlouběji zabývá.
Ukládání peněz Českých domácností
- 52 % na běžných účtech
- 17 % na spořících účtech
- 13 % v penzijních fondech
- 11 % na stavebním poření
- 3 % v podílových fondech
- 2 % v nemovitostech
- 1,5 % jednotlivé akci
- 0,5 % zlato, drahé kameny nebo přímé firemní dluhopisy
Finanční gramostnost Čechů v oblasti investování pokulhává
Jinak řečeno 98 % peněz, které mají České domácnosti k dispozici leží na účtech, které mají zhodnocení nižší než 1 % a tedy podléhají znehodnocení peněz, inflaci, která je 2,5 %.
Přitom tento poměr pro uchování stability a růstu domácností by měl být ideálně přesně opačný. 98% svých peněz by měli domácnosti minimálně ochránit před inflací a ideálně zhodnotit na plus, tedy na zisk.
Očekávání Čechů jsou zpravidla protichůdná s jejich cíleným horizontem investování. Přehnaná očekávání mají dynamičtí i konzervativní investoři. Stává se, že investor řekne, že je velice konzervativní a bude spokojen s výnosem šest procent ročně. Aby ovšem takového výnosu dosáhl, musí za aktuálních tržních podmínek, kdy dluhopisy stále nesou nízké výnosy, držet v portfoliu dost akcií. To už je ale v rozporu s jeho konzervativním charakterem.
Každý druhý respondent navíc neodhadl správně dobu, po kterou by měl nechat své peníze ve fondech zhodnocovat – investiční horizont by měl být alespoň pětiletý, ideálně však deset a více let. Nejčastěji ale dotázaní, téměř třetina z nich, odhadovali toto rozmezí na tři až pět let, což je příliš krátké období. Navíc platí, že čím delší investiční horizont, tím lepší je být v dynamičtějších a dlouhodobějších investicích, které historicky přinášejí vyšší výnos.
autor: Petr Vašík, Barbora Stodůlková, Explicit Invest
zdroj: Jiří Kubík, lektor projektu Den finanční gramotnosti
