Investice jsou čím dál více populární téma a není tomu tak náhodou. Proč? Populaci stále více začíná docházet, že budoucnost z hlediska financí je velmi nejistá. Po všech eskapádách státního sektoru je vidět, že se nemůžeme na státní příspěvky či starobní důchody v budoucnu spolehnout.
Mnohdy je to i velmi těžko představitelné přemýšlet v současných 20, 30, 40 letech, co se bude dít v době, kdy budeme chtít odejít z pracovního procesu a už si jen užívat. Právě samotný čas nás v tomhle směru omezuje, ale na druhou stranu pokud ho máme, je to pro nás velká výhoda. Nazval bych to dvousečnou zbraní. Mladý člověk si chce koupit hezké věci a užít plno zážitků, dokud přece může… Z mého pohledu je v tomhle ohledu potřeba najít jakousi rovnováhu, která splní jak užívaní mladých let, tak myšlení na léta pozdější.
Pro představu uvedu příklad, jak vybudovat rentu 40.000 Kč/měs.:
Pro takovou částku budeme muset mít v kapitálovém majetku něco kolem 8 mil. Kč. Určitě si říkáte, že je nemožné takovou částku našetřit. A je to tak. Z průměrných příjmů v ČR nelze odložit 22 500 Kč/měs., když máme rodiny, hypotéky a další náklady. Slovo šetření zde opravdu nemá své místo.
1. Šetření: Odkládání úspor za účelem pozdějšího výběru - bez jakéhokoliv zhodnocení.
2. Investování/zhodnocování: Vložení financí do investičního záměru za účelem zvýšení hodnoty vložených prostředků.
Jedinou cestou, která se zde nabízí (pokud nezačneme podnikat), je pravidelné investování a účelné zhodnocování. Pokud totiž budeme počítat s průměrným zhodnocením 7 % ročně, dopočítáme se k závěru, že na zmíněnou konečnou částku už nepotřebujeme odložit 22.500 Kč/měs, ale pouze 7.000 Kč/měs.
To už je mnohem reálnější, že? :)
Na závěr bych chtěl říct, že situace z hlediska budoucích financí se týká nás všech. Nelze tomu utéct, nelze to hodit za hlavu, protože se jedná přímo o nás za pár let. Necháme to na druhých schopných lidech ve státním sektoru, a nebo to vezmeme do vlastní režie..?
Jan Vyhlíd, Explicit Invest