Nejčastěji se setkáváme s tím, že si klienti jako produkt zvolí např. stavební spoření. Dost často měli tito klienti v minulosti založeno stavební spoření od rodičů a tak pokračují dále tímto způsobem. Standardně jim tento způsob spoření byl doporučen i při výběru původních naspořených prostředků, kdy specialista stavební spořitelny založí stavební spoření nové, případně převede část vkladu do nového stavebního spoření.
Tento způsob zhodnocování však postrádá svůj smysl, pokud zde naspořená částka pouze „leží“. Stavební spoření má svůj význam pouze tehdy, využijeme-li ho na pravidelné vklady se státní podporou po dobu 6 let a i tak se po odečtení všech poplatků dostaneme na zhodnocení, které taktak pokryje inflaci. Pokud zde nové vklady nezasíláme, musíme počítat pouze se zhodnocením vložené jednorázové částky úročením, které se dnes na nových smlouvách pohybuje mezi 0,5 - 1 % p.a., které ani nedosáhne hodnoty inflace.
Dalším velmi oblíbeným českým produktem je spořící účet. To by bylo v naprostém pořádku, pokud by sloužil pro uložení krátkodobé rezervy tří až pěti násobku měsíčního příjmu. Spousta lidí ho však využívá pro uložení statisícových částek nebo zde zhodnocuje své peníze déle než rok. Spořící účty v Česku dosahují maximálního ročního zhodnocení 1 %, což opět nepokryje ani inflaci.
Investujeme obyčejně ze dvou důvodů. Prvním je zhodnocení financí a druhým je ochrana proti inflaci.
Nejčastěji si dnes mladí lidé dávají při investování za cíl poskládat nutnou akontaci na bydlení. Důvodem je zpřísnění legislativy při poskytování úvěrů na bydlení a nutnost doložit 20 % vlastních prostředků z hodnoty pořizované nemovitosti.
Dalším častým důvodem je příprava na penzi. Lidé často pátrají po tom, co je nejlepším a nejvýnosnějším způsobem, jak dosáhnout toho, aby se měli v penzi podobně jako dnes a nemuseli se spoléhat pouze na stát.
Ano, investování je opravdu pro každého. Ale každý investiční produkt nemusí být úplně pro každého. Přání a cíle a investiční horizont každého jednotlivce jsou individuální.
Dnes už by podle nové legislativy mělo být pravidlem u každého potenciálního investora provádět důkladnou analýzu cílů, rizik, které je ochoten klient nést a taktéž požadavků na výnos a likviditu, tedy možnost v případě potřeby peníze z investičního programu odkoupit.
Mohou tedy existovat dva rozdílní lidé, kteří budou chtít investovat 100.000 Kč. Každý bude ale investovat úplně jiným způsobem s využitím rozdílného investičního produktu. Jejich cíle i investiční horizont se budou totiž lišit.
Vzhledem k tomu, že Jaroslav je poměrně konzervativní klient, již nějakou dobu spoří na penzijním připojištění, které mu končí v 60 letech, je možné využít tohoto již založeného produktu. Další variantou je, tento produkt převést na novější variantu doplňkového penzijního spoření, zvolit konzervativní nebo vyváženou variantu investičního programu se státním příspěvkem. Minimální doba trvání programu je taktéž do 60 let a minimálně 5 let.
Honza jako mladý klient požaduje především vyšší zhodnocení na střednědobý horizont. Nebojí se rizika. Chce vidět pravidelný výnos z uložené částky a tak pro něj bude vhodnějším řešením investice do korporátních dluhopisů s vypláceným kuponem.
Klára si nedává žádný konkrétní investiční cíl a jejím přáním je zhodnotit peníze nad míru inflace, tak aby si uchovaly svou hodnotu. Raději je nechá „pracovat“ déle a počká si na výnos. Pro Kláru by mohlo být zajímavým řešením investovat částku do komodit, a to například do zlata či stříbra. Pokud by byla ochotná peníze zainvestovat i na 15 let a déle, může zvažovat taktéž investici do akcií.
Barbora Stodůlková, Explicit Invest