Kolik stojí dítě, aneb jak vystačit s penězi?

Víte, na jaké náklady se připravit před narozením dítěte? Kolik co stojí a kde na to vůbec vzít?

 

Na jaké náklady se připravit před narozením

Když si představíme prvotní náklady spojené s narozením miminka, tak se při nákupu základní výbavičky dostaneme na minimálně 50 tisíc korun. Pokud tedy nevolíme striktně značkové vybavení, které se vyšplhá ještě výše. Lehce ušetřit můžeme nákupem věcí z druhé ruky např. od známé maminky, které už děti odrostly.

 V průběhu prvních pěti měsíců miminka můžeme počítat, že nám z peněženky každý měsíc zmizí okolo 6-8 tisíc korun. Pokud k tomu přidáme umělou výživu pro nekojící maminky, přidejme si ještě o cca 2,5 tisíce korun navíc.

 Pokud tedy plánujeme dítě, je důležité vzít v potaz tyto nové náklady, které přibydou. Pomůže nám, pokud si to naplánujeme, a alespoň dva roky dopředu rozpočet nachystáme. Proč celé dva roky? Není to totiž jen o tom nachystat se na příchod dítěte, na nákup výbavičky, ale hlavně o tom, aby žena zvádla dozajistit její doposud pravidelný příjem.

 Pokud žena půjde na mateřskou a posléze rodičovskou dovolenou, ta se dnes průměrně pohybuje okolo 7-8 tisíc korun, byla by závislá pouze na příjmu partnera. Celkové příjmy rodiny by tak hodně poklesly. Naproti tomu náklady narůstají, protože do rodiny přibyde třetí, případně i čtvrtý člen rodiny.




 

Kde najednou vzít tolik peněz a jak si s tím poradit

Pokud začneme plánovat miminko dva roky dopředu, tak bychom si měli dát nějaký cíl, jakou částku vlastně budeme potřebovat. Jednak na období prvních měsíců dítěte a pak i na celé období mateřské. Pak bychom si měli stanovit maximální měsíční částku, kterou můžeme odložit ze současného měsíčního rozpočtu. Tak abychom co nejefektivněji dosáhli sumy, kterou si potřebujeme pro miminko nachystat.

 Je důležité nezapomínat také na státem stanovené lhůty odvodů na nemocenskou pro výplatu mateřské. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevzniká automaticky, je potřeba splnit několik podmínek.

 Zaprvé účastnit se dostatečně dlouho, alespoň 270 dní během dvou let před nástupem na mateřskou, nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění, které za zaměstnance běžně odvádí zaměstnavatel. Často na to zapomínají například ženy pracující jako OSVČ, pro ty je odvod nemocenské dobrovolný, přestože pro výplatu mateřské je nutný. Musí si dobrovolně platit nemocenské pojištění, minimálně 270 dní v průběhu dvou let před nástupem na mateřskou, z toho alespoň 180 dní v posledním roce.

 Proto je ideální přípravu rozpočtu a ověření podmínek pro výplatu mateřské i rodičovské konzultovat s odborníkem. Pokud se nám do období před porodem dítěte ještě přidá jako komplikace rizikové těhotenství maminky, je lepší, když je žena na takové situace připravena a má vhodně nastavené zajištění takových komplikací.

 

 

Jak se vyvíjí náklady na dítě v průběhu času

Náklady na dítě se vyvíjejí i dále, když se maminka vrací po ukončení rodičovské do práce. Začínají nám totiž přibývat náklady spojené se školkou, stravováním a veškerými propojenými aktivitami. Dítě roste a postupuje na základní školu, pak střední školu a jednou třeba i na vysokou.

 Větším zásahem do rodinného rozpočtu mohou být také kroužky. Spousta rodičů zapojuje své děti do zájmových aktivit už třeba do 3-4 let. Hokej, fotbal pro chlapce, holčičky pak třeba tanec, zpěv atd. Pokud se kroužkům nevěnují samostatně, obyčejně jim to umožní školky, které dnes už mohou nabídnout široké množství doplňkových zájmů jako např. angličtina nebo kreslení.

 Poslední dobou je také v ČR trendem vznik nových, individuálních typů školek typu Montessori, lesní školky atd. Čím dál více rodičů chce pro své děti zajímavější vzdělání, které rozvíjí mimo jiné přirozený talent a spolupráci mezi dětmi. S tímto typem vzdělávání jsou samozřejmě spojeny vyšší náklady. 5 až 6 tisíc korun měsíčně není nic přemrštěného, pokud bereme v potaz to, že si chce rodič za individuální přístup ke svému dítěti připlatit. To už je opět náklad, který potřebujeme dopředu naplánovat.

 Často je hlavním přáním rodiče, aby jeho dítě úspěšně prošlo celým vzdělávacím procesem. Pokud pak pokračuje na vysokou školu a vystuduje minimálně bakalářské vzdělání, a nemá školu v místě bydliště, počítejme s náklady na dojíždění a ubytování. Pokud se student věnuje prezenčnímu studiu, nedá se vždy počítat s tím, že by si na školu přivydělával sám. 7 tisíc korun za měsíc se vám zdá moc? Omyl, na období vysoké školy je to minimum.

 Je dobré takové plány již od nízkého věku dítěte řešit s odborníkem. I s tisícikorunou na dlouhodobý horizont vstupu na vysokou školu či období prvního auta a bydlení můžeme dělat totiž divy. O tom, jestli z nastřádané částky budeme dítěti vyplácet měsíční stipendium, nebo mu dáme jednorázovou částku jako start do života, rozhodujeme už potom sami podle situace.

 Ideální je, když dítě také převezme tento návyk spořit si bokem ušetřené peníze už od nízkého věku. Příklad rodiče je totiž často to, co v nauce finanční gramotnosti dítě ovlivní nejvíc.

 

 

3 tipy na závěr

  1. Neplánujte pouze miminko. Plánujte i náklady, které jsou spojené s příchodem dítěte na svět.
  2. Myslete na budoucnost dítěte již v nízkém věku. Naopak je výhodou, že před sebou máte dlouhý investiční horizont a postačí nížší měsíční částka, pokud začnete včas. Připravíte ho tak na start do života, na vysokou školu, aniž by to zásadněji omezilo do budoucna váš měsíční rozpočet. Tímto způsobem mu také ukážete vzorový případ, jak to má vypadat, a zasadíte semínko finanční gramotnosti již v nízkém věku.
  3. Nezačínejte s výukou finanční gramotnosti pozdě! I malé dítě od vás pochopí, že si má pravidelně odkládat nějakou částku a jak funguje efektivní měsíční cashflow. Praucujte s dětskou myslí už od začátku, protože malé dítě se učí velice rychle.

 

Barbora Stodůlková, Explicit Invest

Zpět do kategorie: Spoření
Zobrazit detail služby: Spoření