Když má Alzák výprodej, nakupuje každý. Když mají výprodeje finanční trhy, nikdo nakupovat nechce, protože panuje strach. Když ale například televize zlevní o 20 %, má snad běžný člověk strach, že ta televize není dobrá? Nebo že firma, která ji vyrábí, končí a už nebude fungovat? Pojďme si v krátkosti projít, kde se vlastně vzal Black Friday a co za ním stojí.
V pátek 25. října roku 1929 se stalo něco, co nikdo nečekal. Newyorská burza vyhlásila bankrot. Stalo se to proto, že akcionáři začali ze strachu panicky odprodávat své akcie, které nikdo nechtěl kupovat. Prodejní tlak byl tak silný a prodejci chtěli prodávat za tak vysoké ceny, že daleko převýšily poptávku. Tento den se do historie zapsal jako Black Friday – černý pátek.
Ztráta důvěry, začátek konce
Poté začaly krachovat společnosti, které měly problém s likviditou (rychlostí čerpání uložených vkladů zpět na účet klienta), což mělo za následek krachy dalších společností, masivní propouštění, paniku atd. Žijeme ve světě, ve kterém je vše vázáno na finanční trhy. Velké společnosti jsou obchodovatelné na světových burzách a jejich hodnota je ovlivňována jejich výsledky a investicemi od investorů = když se firmě daří a vydělává, investoři jí věří a vkládají do ní důvěru v podobě svých peněz. Na tyto velké podniky, které zaměstnávají po celém světě tisíce lidí, jsou navázány další menší společnosti, dodavatelé, výrobní závody, banky, obchody a jednotlivci v podobě retailových investorů.
Důvěra je ovšem velmi vrtkavá. Když se všemu daří, jsou investoři zaslepeni chamtivostí, stejně tak když se naopak nedaří, převládne strach. Strach znamená pokles důvěry, a když něčemu nevěříte, nebudete do toho ani investovat. Masivní odliv kapitálu z burz znamená, že podniky přicházejí o peníze a musí omezovat výrobu, propouštět zaměstnance, rušit dodávky a objednávky, nezvládají splácet závazky atd. A přesně toto se stalo v jednu chvíli tisícům firem obchodovatelných na newyorské burze.
Protože ale má být můj článek kratší než ten v minulém čísle Explicit magazínu, tak si zbytek můžete přečíst třeba na wikipedii.
Krach Lehman Brothers
Nemusíme chodit v čase ani tak daleko, abychom si připomněli další dopad lidské chamtivosti. Většina z nás si pamatuje poslední ekonomickou krizi z období kolem roku 2008. Krizí samozřejmě bylo od té doby více, ale tato byla něčím obzvlášť specifická, a právě tomu se chci dnes věnovat. Protože v roce 2008 došlo ke krachu jedné z nejstarších bank v Americe. Lehman Brothers, banka s více než 150letou historií, skončila prakticky ze dne na den. Tato banka doplatila na něco, čemu se tento článek věnuje, a to je problém s likviditou.
Často klientům klademe na srdce, že by měli mít likvidní rezervu, aby jim dokázala pokrýt nečekané výdaje, a že by ta rezerva neměla být úplně malá. Klienti se často diví a nechápou, proč by měli držet rezervu, když je všechno v pohodě a nic se jim nemůže stát. Samozřejmě, pokud je vše sluníčkové, rezervu nepotřebujete, stejně jako nepotřebujete zajistit příjmy nebo auto nepotřebuje airbagy. Kolik z nás vůbec ví, jak airbag vypadá nebo z jakého je materiálu? A stejně v tom autě je. Tato metafora slouží pouze k vizualizaci problematiky. Záchranné brzdy, pojištění nebo likvidita neslouží k tomu, aby vám něco přinášely ve chvíli, kdy je vše v pořádku a vše funguje.
Zpět k Lehman Brothers. Tato banka těsně před svým krachem ujišťovala klienty a věřitele, že je vše v pořádku, že se z problémů dostanou. Potíže, které měla, byly spojeny s hypoteční krizí, ale o tom třeba příště. Bohužel to ale dopadlo tak, že v pátek ještě všechny uklidňovali, ale v pondělí vyhlašovali bankrot.
Jakmile se roznese, že je nějaká finanční instituce v problémech, nastupuje domino efekt. A pokud se nenajde nikdo, kdo by její závazky pokryl nebo koupil, tak je většinou konec. Investoři okamžitě vybírají peníze, banka peníze nemá, pozastavuje výběry a končí, vyhlašuje bankrot.
Další společnosti navázané na banku se také dostávají do problémů, protože u ní měly uložené peníze, tím pádem nemají na výplaty zaměstnanců a závazky a krachují také. Banky si navzájem přestávají věřit, nikdo nechce nikomu půjčit, roste nezaměstnanost, peníze v ekonomice se přestávají točit a vzniká ekonomická krize. Ve světě, kde mohl zkrachovat Lehman Brothers, mohl zkrachovat každý.
Čerstvou zkušenost má sto tisíc lidí i v České republice
Problém s likviditou se neustále týká všech bank po celém světě. V nedávné době se týkal i více než sta tisíc lidí v České republice. Znalí čtenáři již tuší, že se jednalo o Sberbank CZ. Celkem stabilní banka spadající pod přísné regulace České národní banky se dostala do problémů začátkem minulého roku kvůli vyhrocené geopolitické situaci, což byl velmi specifický vývoj.
Bohužel historie se neptá, proč se to stalo. Stalo se. Sberbank CZ kvůli konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou utrpěla ztrátu důvěry ze strany klientů, kteří měli u banky uložené své peníze. Probíhal celkem logický proces – nastal konflikt, začaly se uvalovat sankce proti Rusku, tím klesla veškerá důvěra v ruské společnosti a banka nebyla výjimkou. Klienti se tedy začali ve velkém dožadovat svých peněz zpět a zahájili takzvaný run na banku.
Run na banku nemá šanci přežít žádná banka, ani ta vaše. Je to dané tím, že banky nedrží likvidní rezervu v takové výši, aby pokryly pohledávky všech klientů najednou. Je to logické, protože z podstaty věci je byznys model bank postavený na tom, že vezmou peníze klientů a pošlou je dál do trhu v podobě investic. Přitom je to naprosto legální a dělají to tak všechny banky. Sberbank CZ proto musela omezit výběry, utnout veškeré poskytování dalších úvěrů a investic a nesměla nakládat se svým majetkem.
Česká národní banka tehdy začala rychle s předběžnými opatřeními k ochraně spotřebitelů tím, že odebrala Sberbank CZ bankovní licenci. Od krachu Lehman Brothers prošel bankovní trh slušným vývojem a regulacemi. Centrální banky začaly ovlivňovat průběh krachu komerčních bank, aby byl dopad na klienty co nejmenší.
Opatření pro případ mimořádných událostí
Každý, kdo má peníze uložené v bance, asi ví, že jsou pojištěné do výše 100.000 eur (v době psaní článku nějakých 2.400.000 Kč) pro jednoho uživatele u jedné banky nebo družstevní záložny. Co to ale znamená? Výplatu náhrad vkladů klientů organizuje Garanční systém finančního trhu prostřednictvím finanční instituce, která se určí. V případě Sberbank CZ to byla Komerční banka. Garanční fond musí začít s výplatou vkladů do 7 pracovních dnů. Garanční fond obdrží od centrální banky oznámení o neschopnosti Sberbank CZ dostát svým závazkům vůči klientům a nastává proces výplat náhrady vkladů.
Centrální banky jsou si dobře vědomé tohoto rizika, a proto nutí komerční banky držet více likvidity, než by samy chtěly. Důvod je takový, že banky nastavují svoji likviditu podle potřeby, kterou pokrývají za běžných časů, a ne během mimořádných událostí. Čímž se dostáváme na začátek, kde jsem zmiňoval ono pojištění nebo airbagy.
Dodatečnou rezervu musí držet z důvodu právě hrozícího runu na banky. Tedy jako prevenci proti ztrátě důvěry. Ztráta důvěry má pak za následek masivní výběry z banky, a tím ztrátu její likvidity, která bývá často fatální. Dodatečný polštář v podobě vyšší likvidity se může zdát jako plýtvání zdroji, ale je to právě ta záchranná brzda do dob mimořádných událostí. Stejně jako veškeré zajištění nebo železná rezerva!
Myslete na zadní kolečka
Dost bylo technických podrobností, pojďme se podívat, jak s touto informací naložit do budoucna. Klientům často zmiňujeme riziko držení všech rodinných úspor u jedné finanční instituce. Nikdy nevíme, kdo to odnese příště. Je tedy vhodné probrat možnosti se svým poradcem a diverzifikovat toto riziko do více bank. Problém s likviditou ale bohužel nemají jen banky – v loňském roce zatřásl run na banku i s krypto burzou FTX a s ní spojenou investiční společností Alameda research.
Problém s likviditou tady byl, je a bude. Když se všem daří, tak ho nevidíme, protože nechceme, a často se nám může zdát, že nám držení likvidní rezervy ubírá na ziscích. Ale stejně jako platba za pojištění by měla tato rezerva sloužit k pokrytí nenadálých výdajů, které by pro nás jinak mohly mít fatální následky. Nezapomínejte, že období tržních propadů je hlavně o ochraně kapitálu!
Ing. Dan Tolar
Finanční konzultant
dan.tolar@explicitinvest.cz
tel. 732 622 263